Víkendovka u TOMíků - 12. - 14. 1. 2018 | Mezholezy

12.01.2018 00:00

Účasntíci: Dodýš, Jety (pátek-sobota ráno), Fredy, Rychlonožka, Doby, Tom, Žvejka, Krtek, Myšpulín, Kari, Dingo

 

V pátek jsme vyráželi již v 15:20 vlakem do Domažlic, kde jsme museli stihnout autobus do Kdyně. Na přestup bylo jen 5 minut a vlak měl 6 minut zpoždění. Takže nám autobus ujel. Dodýš a 8 dalších účastníků přemýšleli, co teď. Za 20 minut nám jel z Kdyně další autobus do Mezholez. A my jsme trčeli na nádraží v Domažlicích. Nezbývalo, než se řídit Bizonovým heslem „líná huba, holý neštěstí“. Dodýš se šel zeptat řidiče odstaveného autobusu, který před chvílí přijel. Vylíčil mu naši situaci a řidič se nabídl, že nás do Kdyně sveze zadarmo, protože stejně jede tím směrem domů. A že na to trochu dupne, abychom ten další bus v Kdyni stihli. Stalo se a my jsme dojeli podle plánu do Mezholez. Tímto hodnému řidiči děkujeme!

 

Zatopili jsme si v krbu i v kotli a během večera chalupu slušně vytopili. Jety přijel autem se zásobami jídla a po něm i Fredy. Dodýš nám přečetl příběh ke skautskému zákonu a vlčata plnila stezky. Hráli jsme pak až do noci Dostihy a sázky a druhá skupina Port Royal.

 

V sobotu byl v plánu celodenní výlet. Jety s Fredym nás vyvezli aspoň nahoru na kopec, Jety pak pokračoval domů a my na zříceninu Nový Herštějn. Byla mlha a z nebe padala zmrzlá krupička, ale pořád lepší než kdyby pršelo. Další zajímavou zastávkou byla Kreslova studánka a o kousek dál hradiště Příkopy. Přes malebnou vesničku Podzámčí jsme se dostali až na hrad Rýzmberk. Celou cestu jsme nikoho nepotkali. Na hradě jsme si chtěli opéct buřty na ohni, ale ouvej – všude samé listnáče, dřevo mokré skrz naskrz. Jako správní skauti jsme to ovšem nevzdali a po více než hodině se nám podařilo vyčarovat slušný oheň.

 

Ušli jsme za celý den okolo 10 km a cestou si zahráli hry Kohoutek kokrhá a netradiční Kimovku. Dodýš u cesty rozmístil nenápadně 10 předmětů a ostatní je pak měli po jednom najít a zapamatovat si je. Nejpozornější byli Tom a Myšpulín.

 

V chalupě jsme pak večer dostali za úkol vyrobit ze špejlí, izolepy a papíru most a věž. Výtvory nebyly příliš estetické, žádný zručný modelář mezi námi asi není.

 

Nejoblíbenější hrou celého víkendu byl Medvěd kolem stolu, neboli obíhačka. Jeden měl zavázané oči a honil ostatní okolo velkého stolu, pod stolem i na něm. Všichni museli dodržovat pravidlo, že se nesmí pustit stolu, jinak vypadli stejně jako ti, které medvěd chytil.

 

Nedělní dopoledne jsme trávili převážně v chalupě hraním různých her a plněním stezek. Na chvilku jsme vyběhli i ven a zahráli si zajímavou běhací hru ve dvou družstvech: jedno bylo „červené“, jedno „černé“. Dodýš vyprávěl pohádku a jakmile v ní zazněla některá z těchto barev, muselo dotyčné družstvo začít honit to druhé. Kdo byl chycen dřív, než doběhl na hranici území, přidal se k úspěšným chytačům.

 

Po obědě už nezbývalo, než chalupu pořádně uklidit a vydat se na vlak do Kdyně. Bylo to dobrých 7 km s batohy, ale většinu cesty z kopce. Jeli jsme vlakem do Domažlic a v Plzni byli před šestou. Výprava se vydařila, škoda jen, že nás nebylo více. Chalupa je velká a vešlo by se nás tam klidně dvacet.

 

Zapsal: Dodýš

—————

Zpět